|
|
Vliv kultivačních podmínek na kryoprezervaci půdních řas a sinic
Lukešová, Alena
V příspěvku jsou prezentovány základní principy kryoprezervačních metod, a to jak konzervativních tak vitrifikačních technik, a shrnuty faktory, které mohou ovlivnit úspěšnost kryoprezervace řas a sinic. Jedná se o faktory související s vlastním procesem kryoprezervace, které jsou specifické pro jednotlivé techniky i o faktory související s přípravou a manipulací vzorků před a po kryoprezervaci. Pozornost je věnována zejména vlivu kultivačních podmínek, především teplotě, v souvislosti s možností aplikace chladové aklimace při kryoprezervaci půdních řas. Jak z literárních údajů tak z naší zkušenosti vyplývá, že odezva půdních řas a sinic na jednotlivé faktory je druhově či kmenově specifická a že jejich optimalizace může vést k úspěšné kryoprezervaci řady dosud nezmrazitelných kmenů.
|
|
|
Změny ve společenstvech půdní mikroflóry a mesofauny během rozkladu listového opadu ve dvou vegetačních zónách - litter bag experiment
Jirout, Jiří ; Petrásek, Jiří ; Čápová, Lenka ; Farská, Jitka ; Jínová, Kristýna ; Rusek, Josef ; Krištůfek, Václav ; Elhottová, Dana ; Starý, Josef ; Nováková, Alena
Terénním experimentem byla testována hypotéza, zda je autochtonní půdní mikroflóra a mesofauna schopna ve vyšší vegetační zóně rozkládat listový opad z nižších zón. Sáčky (litterbags) s listovým opadem buku (.i.Fagus sylvatica./i. L.) a dubu (.i.Quercus robur./i. L.) byly exponovány v bukovém a smrkovém lese na Kleti(CHKO Blanský les). Rozmístění exponovaných sáčků simulovalo globálním oteplováním předpokládaný posun vegetačních zón do vyšších nadmořských výšek. Pro zamezení vstupu určitých skupin edafonu byly použity silonové síťky s různou velikostí ok (42 µm, 0,5 mm, 2 mm). Byly sledovány sukcesní změny vybraných společenstev edafonu (půdní bakterie a mikromycety, pancířníci (Oribatida), parazitiformní roztoči (Gamasida), chvostoskoci (Collembola)) v průběhu dvou let experimentu. Na počátku experimentu (listopad 2002) bylo založeno 480 sáčků. Po 2, 4, 6, 12, a 24 měsících expozice v terénu byla odebrána vždy část sáčků.
|
|
|
Mikroskopické houby v půdě, listovém opadu, exkrementech a střevním traktu .i.Dendrobaena mrazeki./i. (Lumbricidae)
Nováková, Alena ; Pižl, Václav
.i.Dendrobaena mrazeki./i. (Lumbricidae) je endemický druh vyskytující se v několika málo místech na území naší republiky. Mikroskopické houby z hlediska jejich druhového složení a kvantitativního zastoupení byly sledovány v dubnu 2004 ve střevním traktu a v exkrementech .i.Dendrobaena mrazeki./i., v půdě a v opadu dubového lesa (obora Bulhary u Mikulova) a listopadu 2004 pouze v půdě a opadu. Pro izolaci mikromycetů byly používány zřeďovací a promývací metoda, jako izolační médium byla používána tři různá izolační média. Pro stanovení kvantitativního zastoupení byly sledovány počty CFU a délka mycelia (epifluorescenční metoda). Získané výsledky ukazují rozdíly nejen v druhovém složení mikromycetů při srovnání dvou izolačních metod (tyto rozdíly jsou výrazem rozdílného výskytu mikromycetů ve formě spor a aktivního mycelia ve studovaných substrátech) ale také mezi jednotlivými substráty.
|
|
|
Emise tzv. skleníkových plynů (N2O a CO2) z pastevní půdy jako výsledek aktivity mikrobiálního společenstva - předběžné výsledky
Šimek, Miloslav ; Hynšt, Jaroslav ; Brůček, Petr ; Čuhel, Jiří
Zimoviště skotu je specifickým typem ekosystému, v němž je vliv skotu na půdu oproti běžné pastvině zesílen. Na lokalitě je patrný gradient vlivu zvířat od nejvíce zatížené plochy poblíž kravína, kde probíhá krmení a krávy se zde zdržují nejvíce, k nejméně zatížené protilehlé části pastviny, na které je pohyb a pobyt zvířat minimální. Emise N2O ze zimoviště jsou velmi proměnlivé a píky emisí mají krátkodobý charakter, protože většina N2O vzniká během jednoho až několika krátkých období aktivity, která nastávají při dobré zásobenosti půdy dusíkem při vhodné souhře podmínek prostředí, zejména při určité vlhkosti a teplotě půdy; emise N2O jsou vysoké zejména v jarním období; velikost emisí přímo souvisí se zatížením půdy zvířaty. Emise CO2 mají během roku zcela odlišný charakter než emise N2O, neboť víceméně kopírují chod teploty přízemní vrstvy vzduchu nebo svrchní vrstvy půdy; emise CO2 jsou vysoké zejména v letním období; velikost emisí přímo nesouvisí se zatížením půdy zvířaty.
|
|
|
Dynamika emisí N2O po přídavku C a N do půdy na zimovišti skotu
Hynšt, Jaroslav ; Brůček, Petr ; Čuhel, Jiří ; Šimek, Miloslav
Po aplikaci dusíku v nitrátové formě a uhlíku ve formě glukózy do půdy zimoviště skotu došlo k intenzivnímu krátkodobému zvýšení produkce N2O. Celkové množství N2O uvolněné z půdy záviselo na množství dodaných živin a během 3 dnů měření dosahovalo 1-15 kg N.ha-1 (0,2-3% aplikovaného dusíku) při přídavku 10-1000 kg N a C.ha-1, což zhruba odpovídá odhadované roční produkci N2O z půdy neovlivněné přídavky. Emise N2O byly velmi heterogenní, což ilustrují velké rozdíly mezi jednotlivými komorami, a proměnlivé v čase. Průběh emisí souvisel s dobou měřění během dne a noci, a tedy velmi pravděpodobně s průběhem teplot vzduchu a svrchní vrstvy půdy; maximální emise byly však vždy změřeny 6 h po přídavku živin.
|
host ::
RSS.